Čína a Kambodža v druhé polovině 20 století

Čína v 2. pol. 20. století

Čína se po 2. světové válce nacházela na straně vítězných mocností, avšak stav státu a obyvatel v Číně nebyl moc příznivý, protože země byla po válce hospodářsky vyčerpána. Byla to samostatná republika, ve které se o moc přely dvě hlavní strany – Kuomintang (KMT) včele s generálem Čankajškem a Komunistické strany Číny včele s Mao Ce-tungem. Kuomintang měl zprvu podporu Spojených států, které podle Trumanovy doktríny prosazovaly zadržování komunismu, ale protože v Kuomintangu panovaly vnitřní rozpory, o podporu přišel. Spor těchto dvou stran vyústil v občanskou válku probíhající již v letech 1924 – 1950. Někdy je toto období dělené na tři na sebe navazující válečné spory (1924-27, 1928 – 1936, 1936 – 1950). Komunistická strana získala podporu Sovětského svazu. Roku 1950 boje ustaly, ovšem nedošlo k podepsání žádné mírové dohody. Komunistická strana převzala moc a 1. října 1949 byla vyhlášená Čínská lidová republika, zatímco částečně demoralizovaná nacionalistická vláda se stáhla do oblasti Tchai-wanu a dodnes zde bojuje za uznání své samostatnosti (Čínská republika).

Čínská lidová republika (ČLR) se posléze vyvíjela podobně jako většina sovětských států. S podporou SSSR se v ČLR  začal v letech 1958-1962 realizovat plán tzv. Velkého skoku vpřed, tedy snaha o rychlou modernizaci státu, o zvýšení zemědělské produkce a o lepší orientaci na průmysl (zvláště ten těžký). Rolníci byli organizování do komun, probíhala rozsáhlá propaganda komunismu. Komunisté se snažili ve všech odvětvích (včetně kultury) oprostit od starých zvyků a tradic a vytvořit novou komunistickou společnost. Od počátku 60. let se k sobě ovšem ČLR a SSSR chovaly dost nepřátelsky a jejich vzájemný ideologický a mocenský konflikt (Čína chtěla převzít moc nad sovětským blokem) přerostl v letech 1968 s 1969 ve válečný spor o hraniční oblasti. Později se jejich vzájemný spor přenesl pouze na ideologickou rovinu. Nástupcem Mao-ce-tunga se stal Teng Siao-pching, který se snažil Čínu modernizovat.

V roce 1989 proběhla v ČLR vlna poměrně rozsáhlých demonstrací proti komunistickému režimu. Ty ale byly krvavě potlačeny a komunistický režim přetrvává v Číně dodnes. Čína ale dosáhla za dobu svého vývoje mnoha ekonomických úspěchů.

Kambodža v 2. pol. 20. století

Kambodža je stát ležící v jihovýchodní Asii. Svobodu a nezávislost tento stát získal od Francie (pod jejíž nadvládou byl) r. 1953. Po svobodných volbách se moci ujal princ Sihanuk a v Kambodži se tak ustanovil tzv. buddhistický socialismus. Postupně se snaží získat vládu do svých rukou, a tak získává i mnoho odpůrců.

Důležitý pro Kambodžu byl také válečný konflikt probíhající v letech 1957 – 1975 v sousedním Vietnamu – Vietnamská válka. Kambodža podporovala Viet Cong a schvalovala (nebo alespoň tolerovala) jejich základny na kambodžské hranici. Tento válečný konflikt ale zejména z hospodářského hlediska Kambodžu zasáhl a způsobil tak úpadek hospodářství i autority vládce Sinahuka ve státě. Této politické nestability dokázal výborně využít Lon Nol včele skupiny Rudých Khmérů. Rudí Khmérové byli ultrakomunistickým sdružením. Po převzetí moci (kterému předcházelo mnoho lokálních bojů a obsazení hlavního města Phnompenh) vyhlašují nový stát – Demokratickou Kampučii. Jejich diktatura je velice silná: Dochází k uzavírání hranic, zrušení peněz, tyraniím a čistkám, uzavření škol, zrušení některých linek MHD a zrušení rodin.

Kambodža byla nakonec osvobozena Vietnamci a po jejich odchodu zde proběhli svobodné volby pod dohledem OSN. Po čase moc ve státě přebral Hun Sen (také ze skupiny Rudých Khmérů), který zde vládne dodnes. Z tohoto důvodu (většinu politických pozic zastávají příslušníci Rudých Khmérů) byl plánovaný soudní proces s viníky tvrdé diktatury zrušen.

Autor: Monika Jirásková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *