Tržní mechanismus – základní pojmy, dělení trhů, tři funkce trhů, poptávka a nabídka

Základní ekonomické pojmy:

Statky:

Jsou užitečné předměty.

• volné statky – jsou přístupné všem lidem bez vynaložení nějaké námahy nebo ekonomického

zdroje. Je jich více než je společnost schopna spotřebovat (vzduch, písek na poušti)

• vzácné statky – vyžadují vynaložení určité námahy nebo ekonomického zdroje. jsou zpravidla

výsledkem ekonomické činnosti. Statek je vzácný tehdy, když je omezené

množství a těžko dostupný. Vzácnost nějakého prvku nebo statku se mění

v prostoru a v čase.

Služby:

Cizí činnost uspokojující určitou potřebu. Jejím výsledkem je užitečný efekt, ne hmotný statek (výrobek).

Užitečnost :

Jedná se o vhodnost předmětu k nějaké chtěné činnosti člověka neboli vhodnost předmětu  k uspokojení určité potřeby.

 

Cena:

Peněžní vyjádření hodnoty statků a služeb. Cena je informace o nákladech na získání daného statku nebo služby. Vzniká vzájemným působením prodávajících a kupujících, ať už o ceně přímo jednají nebo působí jen nepřímo svým chováním (cena práce = mzda, cena peněz = úrok).

Cena se utváří:

– Přímo – kupující a prodávající mají šanci se o ceně dohodnout (tržnice).

– Nepřímo – zákazník rozhoduje o ceně svým jednáním a chováním (Tesco ).

 

 

Trh

Abstraktní pojem, který zahrnuje všechny formy vztahů mezi subjekty u nichž  jde o koupi a prodej

Je to místo, kde se setkává nabídka s poptávkou.

Na trhu se nakupuje a prodává, přitom se obvykle sjednává cena, nejčastěji nepřímo, tzn. že cena  je pevně daná, ale zákazník ovlivňuje cenu tím, že si příliš drahé zboží nekoupí a prodávající podle chování zákazníka zvažuje zda cenu zvýší nebo sníží.

 

Rozlišujeme tyto trhy:

Z hlediska teritoriálního:

• trh místní
• trh národní
• trh světový  (Evropský, Americký)

 

Z hlediska toho, co lze na trhu koupit:

• trh statků a služeb (trh finálních prostředků)
• trh práce
• trh kapitálu – obchoduje s peněžními prostředky dobu delší než 1 rok
• trh peněz – obchodování s penězi – splatnost do 1 roku
• trh výrobních faktorů  (trh výrobních vstupů nebo zdrojů)

 

Podle počtu zboží, které lze na trhu koupit:

• agregátní trh – trh veškerého zboží
• trh dílčí – trh jediného druhu zboží
• individuální trh

 

Trh má 3 funkce:

Informativní– trh přináší informace prostřednictvím cen o nákladech na výrobu daného statku

Stimulační – trh podněcuje nějakou ekonomickou činnost a zároveň utlumuje eke činnost, o kterou

není zájem.

Alokační – rozděluje důchody jednotlivým subjektům.

 

 

Struktura trhů:

Strukturu trhů můžeme definovat podle podmínek, které na trhu převládají.

Pro strukturu jsou podstatné následující podmínky:

• počet firem, které působí na trhu,
• velikost firem,
• povaha výrobku,
• podmínky vstupu a výstupu.

   

 

Princip struktury trhu

rozlišujeme:

Trh dokonalé konkurence

Na trhu působí mnoho malých firem, z nichž žádná nemá významnýpodíl na trhu => žádná z firem nemůže výrazně ovlivnit cenu na tomto trhu. Výrobek je stejnorodý (např. obilí, uhlí) – spotřebiteli je jedno od které firmy pochází, protože vlastnosti jsou v zásadě stejné. Vstup do odvětví není omezen a je snadné – nová firma v tomto odvětví má možnost  nakupovat výrobní vstupy za stejných podmínek jako zavedené firmy.Jednotlivá firma nemůže ovlivnit cenu.

Monopolistická konkurence

Na trhu je velké množství malých střeních firem. Vstup a výstup z odvětví je snadný. Od dokonalé konkurence je rozdíl v tom,  že výrobky jednotlivých firem jsou odlišné, ty dávají šanci uplatnit se na trhu.

 

Oligopol (oligos = řecky malý)

Oligopol je nejběžnější tržní struktura, která je relativně stabilní a dlouhodobě fungující.

Je charakterizován malým počtem velkých firem (může být i jedna firma).

Vstup do odvětví je relativně volný.Firmy se v rámci oligopolu mohou chovat:

a) vystupují jednotně –  v tomto případě jsou schopny tyto firmy vytvořit situaci blízko monopolu, tzn. že nasadí stejně vysoké ceny, nezvyšují výrobu a nesnaží se vzájemně si konkurovat nízkými cenami. Firmy získávají čistý ekonomický zisk na úkor spotřebitelů.

b) nejsou jednotné  – shoda je narušena cenovou válkou (prospěch mají zákazníci).

Monopol

Jediná velká firma tvoří celou nabídku odvětví,  její produkt je výjimečný a nenahraditelný .

Vstup do odvětví je velmi nesnadný a proto je firma chráněna před možnými konkurenty.

Poptávka

Poptávka je přesně takové množství zboží, které jsou kupující při dané ceně ochotni koupit.

 

Zákon klesající poptávky

Křivka poptávky má klesající tvar, při vyšší ceně jsou kupující ochotni koupit méně zboží a při nižší ceně jsou kupující ochotni koupit zboží více.

Poptávková křivka

Faktory ovlivňující poptávku:

Cena – čím je vyšší, tím je poptávka nižší.

Kupní síla obyvatelstva (důchodový efekt) – lze taky říci koupěschopnost obyvatel. Kupující mají  různé výše příjmů.

Substituční efekt – tj. zboží, které může nahradit zkoumané zboží. V reakci na zvýšení ceny lidé   mění strukturu své spotřeby.

 

Nabídka

Přesně takové množství statků a služeb, které jsou výrobci ochotni dodat na trh za určitou cenu.

Uspokojování potřeb ekonomických subjektů v tržní ekonomii zajišťují firmy.

Chování firmy na trhu nejvíce ovlivňuje zisk.

 

Nabídková křivka – křivka nabídky má stoupající tvar.

Důvody:

• Firmy, které jsou na trhu, za vyšší cenu dodávají více výrobků. Přesouvá využití výrobních

kapacit od výrobků s nízkým ziskem k výrobkům s vysokým ziskem.

• V okamžiku, kdy cena nabízeného zboží dosáhne určité úrovně, vstupují na trh nový výrobci a

ty při vyšší ceně dosahují zisku. Při nižší ceně zisku nedosahovali.

 

Faktory ovlivňující nabídku – posuny křivky nabídky:

Výrobní náklady – ty se mění pod vlivem:

a) cen vstupů – dražší či levnější suroviny, mzdy,

b) technického pokroku – zlevňuje výrobu.

Cena alternativních výrobků, které může výrobce vyrábět s danými zdroji. Pokles cen alternativních výrobků způsobí omezení výroby a přechod na jiné výrobky.

Jiné změny výrobních podmínek – např. změna počasí, apod.

 

Vzájemné působení nabídky a poptávky:

Poptávané a nabízené množství je závislé na ceně, ale zároveň se cena odvíjí od nabízeného a poptávaného množství – závislost je tedy vzájemná.

Tržní rovnováha

Zaznamená, že množství, které jsou výrobci ochotni při dané ceně prodat, se rovná množství, které jsou kupující ochotni při dané ceně koupit.

Tržní síly nutí výrobce a kupující, aby reagovali na stav na trhu a vedou je k rovnovážnému stavu.

 

Přebytek zboží = převis nabídky:

Při přebytku zboží: výrobci – snižují ceny, aby prodali, pokles nabízeného množství,

kupující – zvyšují poptávku.

 

Nedostatek zboží = převis poptávky:

Při nedostatku zboží: výrobci – zvyšují ceny, zvyšují nabízené množství, protože vyšší cena jim                                      umožňuje vyrábět více i s vyššími náklady,

kupující – snižují poptávku.

Autor: Monika Štechová