Nezaměstnanost

Negativním jevem národního hospodářství. Při výkonnosti národního hospodářství sledujeme zdravý vývoj ekonomiky, a to především množství statků a služeb, které ekonomika za určité období vyprodukovala. Kromě toho je ale také nutno sledovat další ekonomické veličiny. Jednou z nich je nezaměstnanost.

Nezaměstnanost vývoj tržního hospodářství zpravidla provází a je současným jevem, který přináší:

NEGATIVNÍ EKONOMICKÉ DUSLEDKY

Je to ztráta statků a služeb, které mohly být nezaměstnanými vyrobeny, dále jsou to dávky, které jsou čerpány ze státního rozpočtu a dále jsou to i daně, které do státního rozpočtu nejsou odváděny.

NEGATIVNÍ SOCIÁLNÍ DUSLEDKY

Jde o pokles životní úrovně nezaměstnaného, stres, zdravotní důsledky, alkoholismus, kriminalita.

Tyto následky jsou úměrné délce doby trvání nezaměstnanosti. Čím je nezaměstnanost delší, tím jsou důsledky závažnější ( ztráta kvalifikace a tím možnosti opětovně najít zaměstnání). Zvláštní význam má nezaměstnanost mládeže, která vychází ze škol. Pokud mladí lidé včas nezískají potřebné pracovní návyky, tím jsou méně adaptabilní a hůře zaměstnatelní.

Kdo je však v tržní ekonomice považován za nezaměstnaného? Je nutno odlišit jednotlivé případy a z tohoto hlediska můžeme říci, že existuje:

Nezaměstnanost dobrovolná

Tito lidé vědomě o práci neusilují, a to proto, že jsou dostatečně ekonomicky zajištěni nebo dočasně dávají přednost volnému času. Jsou to i lidé, kteří již ztratili naději, že najdou zaměstnání.

Nezaměstnanost nedobrovolná

Stává se skutečným problémem. Nezaměstnaný aktivně usiluje o nalezení zaměstnání a aktivně se připravuje na návrat a vstup do zaměstnání.

 

Vývoj nezaměstnanosti se měří pomocí míry nezaměstnanosti.

Pro výpočet míry nezaměstnanosti dělíme obyvatele na:

Ekonomicky aktivní – lidé pracující, lidé čekající na návrat do zaměstnání.

Ekonomicky neaktivní – lidé nezaměstnaní (děti, důchodci), lidé nehledající práci.

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI se vypočítá:

(počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají zaměstnání  /   celkový počet aktivního obyvatelstva) x 100 = nezaměstnanost v %

Máme tři základní typy nezaměstnanosti:

Nezaměstnanost frikční

Normální jev provázející vývoj tržní ekonomiky. Vyjadřuje plynulý přechod z jednoho zaměstnání do jiného, který je zpravidla doprovázen určitou kratší dobou nezaměstnanosti.

Příčiny této nezaměstnanosti jsou:

  • nedokonalá mobilita pracovních sil
  • nedokonalá informace o pracovních příležitostech
  • životní cyklus člověka ( ukončení školy, narození dítěte)

Charakteristickým rysem této nezaměstnanosti je její krátkodobost a neodstranitelnost. Výši této nezaměstnanosti lze ovlivnit zlepšováním informovanosti o pracovních příležitostech a opatřeními k usnadnění mobility pracovních sil.

Nezaměstnanost strukturální

Vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství.

Příčiny této nezaměstnanosti jsou:

  • technický pokrok
  • změny v preferencích lidí
  • změny ve struktuře světové ekonomiky

Tato nezaměstnanost může vytvářet značné problémy a to zvláště tam, kde jsou vlivem technických změn postižena celá odvětví. V některých oblastech může být velmi vysoká a poměrně dlouhodobá.

Nezaměstnanost cyklická

Je spojena s hospodářským cyklem tržní ekonomiky. Výrazně roste v období recese a mizí při konjunktuře. Příčinou této nezaměstnanosti je cyklus v ekonomice.

Klademe si otázky:

  • Proč nevede vysoká nezaměstnanost automaticky ke snižování mezd?
  • Proč podnikatelé nenahrazují „drahé“ pracovníky „levnějšími“ nezaměstnanými?

 

Příčiny masové (cyklické) nezaměstnanosti):

  • Trh práce není trhem dokonalé konkurence. Pokud by byl, vedlo by to k likvidaci veškeré nedobrovolné nezaměstnanosti. Poptávka po práci by byla neustále vyrovnávána s nabídkou práce. Za tohoto stavu by v ekonomice existovala jen dobrovolná nezaměstnanost.
  • Nerovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po ní
  • Nepružné strnulé mzdy mají tendenci přizpůsobovat se jen velmi pomalu.. Základem nepružnosti mezd je mikroekonomické chování ekonomických subjektů při stanovení mezd.

Strnulost mzdových sazeb má tyto důvody:

Na straně nabídky práce – náklady spojené s propuštěním a najímáním pracovníků, náklady spojené se zaškolováním a zpracováním nových pracovníků, riziko, že se noví pracovníci neosvědčí apod.

Na straně poptávky po práci – neochota pracovat za nízkou mzdu, složitost jednání s odbory,mít pocit spravedlivého odměňování za svou práci.

Autor: Monika Štechová

Jedna odpověď na “Nezaměstnanost”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *