Základy katolictví v bodech

Katolické křesťanství je asi nejznámějším a nejvyznávanějším náboženstvím na celém světě. Asi všichni se s ním setkáváme nejčastěji, v knížkách, historii a většina věřících v našem okolí jsou nejspíš právě katolíci.

A proto, že s katolickou vírou se můžete často setkat, seznámím vás s její podstatou a s tím, v co katolíci věří. Celá podstata této víry je vysvětlena v posvátné knize katolíků – Bibli. Ta se dělí na Starý a Nový zákon. Starý zákon vychází z židovské víry, Nový zákon je pak výhradně katolický

Katolíci uznávají několik základních pravd.

Věří v jednoho Boha, ve kterém jsou tři osoby: Otec, Syn a Duch Svatý. Věří, že Bůh stvořil svět a vše na něm a také člověka, kterého stvořil k obrazu svému, a tak se mu v mnohých věcech podobá (myslíme), stejně jako Bůh, stejně tak jako Bůh je nesmrtelný je i lidská duše nesmrtelná. Věřící rodiče dávají své děti na počátku svého života pokřtít, aby se staly součástí Církve a přiblížily se Bohu.

Každý člověk má také svého Anděla strážného, který pomáhá Bohu chránit celý Svět. Nicméně ani Bůh nemohl ochránit lidi před jejich blbostí a zabránit tomu, aby první lidé Adam a Eva hřešili ( když snědli jablko ze stromu poznání). A tak byli vyhnáni z Ráje a poznali bolest a nemoci. Tento dědičný sklon k hříchům dostane na počátku života každý a svými hříchy ho prohlubuje. Bůh však lidem slíbil, že na svět pošle Vykupitele, který na sebe vezme tresty za hříchy všech lidí. Nejdříve však lidé museli poznat, že se bez něj neobejdou.

Za matku Spasitele si Bůh zvolil Pannu Marii, chudou zbožnou dívku z Nazareta je jejího snoubence Josefa. Když přišel správný čas, anděl Gabriel sestoupil a řekl Marii, že se jí narodí boží syn.

O 9 měsíců později se v Betlémě narodil. Dobu, kdy lidé od proroků věděli, že se blíží příchod spasitele, nazýváme advent a Ježíšovo narození slavíme o vánocích.

Ježíš šel po celý život lidem příkladem, a aby mu uvěřili, že je Syn Boží, konal různé zázraky, pak přišla doba, kdy měl umřít za naše hříchy.

Zúčastnil se oslavné večeře, při které údajně proměnil víno ve svou krev a chléb ve své tělo.

Byla to jeho poslední večeře. Poté se šel modlit do Getsemanské zahrady a očekával smrt. Po nějaké době do zahrady přišel jeden z jeho učedníků, který ho zradil a nechal zatknout. Tady začíná tzv. Křížová cesta Ježíše Krista. Ježíš byl souzen. Soud mu nevěřil, že je syn Boží a chtěl ho nechat popravit. Musel mít však souhlas Pontského Piláta. Pontský Pilát chtěl Ježíši pomoci, a tak ho nechal zbičovat a myslel si, že to lidem bude stačit. Nestačilo, a tak po výhružkách Pilát svolil k jeho ukřižování. Ježíš si musel na horu Kalvárii vynést svůj kříž umučen a s trnovou korunou na hlavě. Tam byl svlečen a pověšen na kříž, kde zemřel. Byl pochován ve hrobu ve skále, odkud třetího dne vstal z mrtvých a ještě 40 dní se ukazoval svým učedníkům, aby je naučil, co mají za něj šířit po světě. Tyto skutky slavíme o Velikonocích. V tzv. Svatém týdnu. Začíná Květnovou nedělí, kdy Ježíš přijel do Jeruzaléma, následuje Zelený čtvrtek, který nám připomíná Poslední večeři Páně, Velkým pátkem rozumíme den Ježíšova ukřižování, Bílou sobotou a hlavně Božím Hodem Velikonočním si připomínáme Ježíšovo z mrtvých vstání.

Ježíše a všechny svaté chodí věřící uctívat do kostela každý den, zvláště pak v neděli a o svátcích. Často se chodí tzv. křížové cesty, kdy věřící prochází cestu kolem „kapliček“ a u každé „etapy“ Ježíšovy cesty se společně modlí.

Co se týče představitelů katolické víry na zemi, tak jsou to:

Nejvyšším představitelem je papež –  sídlící ve Vatikánu

Pod papežem jsou biskupové, spravující diecéze

A nejčastějšími představiteli jsou kněží, kteří mají na starost farnosti a vedou bohoslužby v kostelech. Taková farnost je téměř v každé vesnici.

Autor: Monika Jirásková