Hospodářský růst, zdroje hospodářského růstu, hospodářský cyklus, příčiny hospodářského cyklu

Hospodářský růst

Sledujeme-li vývoj tržních ekonomik z dlouhodobého hlediska, zjistíme, že jejich reálný HDP roste

Tendence k růstu je ale nerovnoměrná a je rozdílná jak mezi zeměmi, tak v různých časových obdobích.

Cílem hospodářského růstu není měření přírůstku, ale růst uspokojení potřeb obyvatelstva.
Při hodnocení hospodářského růstu zkoumáme, jak se skutečně zvýšila životní úroveň obyvatelstva. To zjistíme pouze přepočtem přírůstku HDP na jednoho obyvatele, protože může docházet k situacím, kdy sice reálný HDP roste, avšak tempo jeho růstu je pomalejší než přírůstek obyvatelstva => pouze když je tempo reálného HDP vyšší než míra růstu populace, mluvíme o skutečném růstu ekonomiky.

 

Definice hospodářského růstu:

Je procesem, při kterém se zvyšuje schopnost národního hospodářství vyrábět statky a služby,  ve skutečnosti můžeme říct, že je to růst reálného HDP. Tento proces má dlouhodobou tendenci a je to základní vývojová tendence národního hospodářství, i když občas dochází ke krátkodobým kolísáním. Existenci hosp. růstu umožňuje stále se zvyšující produkční (= výrobní) kapacita ekonomiky.

 

Zdroje hospodářského růstu:

Hlavní faktory, které určují schopnost národního hospodářství dosahovat hospodářského růstu jsou:

1) ekonomické zdroje, které má společnost k dispozici

2) míra toho, jak je hospodářství schopno tyto zdroje využít (ekonomický systém, rozvinutost tržní ekonomiky)

Obecně lze zdroje ekonomického růstu rozdělit do 2 skupin:

Kvantitativní zdroje

Hospodářského růstu je dosaženo získáním dodatečných přírodních zdrojů a zvyšováním zaměstnanosti = extenzivní růst

Kvalitativní zdroje

Hospodářského růstu je dosaženo využíváním nové technologie, inovacemi, zvyšováním kvalifikace lidí = intenzivní růst

 

Hospodářský cyklus

Měříme-li výkonnost tržního hospodářství v čase, zjišťujeme, že se vyvíjí nerovnoměrně a že se střídají různé fáze:

Fáze rychlejšího tempa růstu

Fáze hospodářského poklesu

Sledujeme-li tento vývoj v dosti dlouhém období, vidíme, že má cyklickou povahu – říkáme že vytváří HOSPDÁŘSKÝ CYKLUS.

 

Definice hospodářského cyklu

Hospodářský cyklus je opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem

národního hospodářství.

Je-li skutečný HDP menší než potenciální => národní hospodářství plně nevyužívá ekonomické zdroje

důsledek – vysoká míra nezaměstnanost

Je-li skutečný HDP větší než potenciální=> disponibilní ekonomické zdroje jsou přetěžovány

důsledek – ekonomika hledá cestu obnovy rovnováhy ve                                                                zvýšení míry inflace

 

Fáze hospodářského cyklu

faze-hospodarskeho-cyklu

 

Z grafu vidíme určitou pravidelnost ve střídání 4 základních fází:

expanze (konjunktura), vrchol, recese (deprese) a sedlo.

Expanze

Skutečný produkt roste rychleji než potenciální. Nastává oživení ekonomiky. Roste agregátní poptávka. Zvyšuje se zaměstnanost, ceny i zisky firem. Rostou investice firem.

Vrchol

Bod ve kterém skutečný produkt dosahuje maxima. Ekonomika se přibližuje vrcholu. Zisková očekávání firem se přestávají naplňovat. Mnohé firmy nejsou při daných cenách schopny vyrobenou produkci prodat (cena = náklady + zisk), odbyt vázne.

Recese

Pokles skutečného produktu pod úroveň potencionálního. Je výrazný pokles agregátní poptávky.

Klesají nákupy spotřebních statků, zejména statků dlouhodobé spotřeby. Narůstají obtížně prodejné zásoby statků. Prudce klesají investice do budov a zařízení. Roste nezaměstnanost. 

Sedlo

Bod ve kterém skutečný produkt dosahuje minima. Dolní bod obratu. Nastupuje oživení ekonomiky. Zvyšuje se zaměstnanost, ceny i zisky firem.

 

Příčiny hospodářského cyklu

Můžeme říci, že existují 2 základní teorie příčin vzniku hospodářského cyklu:

1. teorie vnitřních příčin

Vidí zdroje hospodářského cyklu uvnitř tržní ekonomiky, př. snaha firem maximalizovat zisky úsporou mzdových nákladů => úspora mezd ke snížení agregátní poptávky.

2. teorie vnějších příčin

Považuje tržní hospodářství za rovnovážný systém a cyklické pohyby jsou do něj vnášeny z vnějšku, př. nesprávná peněžní a úvěrová politika vlády, politické příčiny  (války).

Autor: Monika Štechová

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *