Inflace je velmi vážným problémem, který komplikuje výkonnost národního hospodářství na makroekonomické úrovni. Vytváří i závažné potíže na mikroekonomické úrovni.
Inflace je zvyšování celkové hladiny cen všech statků a služeb v průběhu delšího období.
Inflace je projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším projevem je růst cenové hladiny.
Opačným jevem je DEFLACE, kdy cenová hladina klesá.
Významnými zdroji inflačních tlaků jsou především:
- vládní rozpočtová, peněžní a úvěrová politika
- strukturální nerovnováha, tj. nerovnováha v oborech a odvětvích
- oligopolní struktura trhu
- monopolní postavení odborů
Inflaci měříme pomocí cenových indexů. Nejznámější je index spotřebitelských cen, který vyjadřuje velikost změny výdajů domácností na nákup spotřebního koše statků a služeb oproti zvolenému výchozímu roku. Toto zvýšení nazýváme MÍRA INFLACE – je vyjádřená v %.
Inflace ZJEVNÁ, POTLAČENÁ, SKRYTÁ
Zjevná
Je taková, kdy nerovnováha v ekonomice je spojena s růstem cenové hladiny.
Potlačená ( blokovaná)
Je taková, kdy pomocí administrativních opatření státní orgány růst cen zbrzdí nebo zastaví. Nejsou však schopny příčiny inflace administrativně potlačit a proto potlačování inflace je zpravidla dočasná.
Skrytá
Je taková, kdy spotřební koš výrobků a služeb neodpovídá struktuře spotřeby domácností. Je to důsledek chybně i záměrně chybně zvolených cenových indexů.
Podle ročního nárůstu míry inflace se v ekonomii zpravidla setkáváme se:
3 základními formami inflace:
Inflace mírná
Je to inflace v rozsahu několika procent ročně ( 10%). Funkce peněz jako míry a uchovatele hodnot je v podstatě zachována. Tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, roste nominální i reálný produkt. Tato inflace výrazněji nenarušuje ekonomický život a je slučitelná se zdravým ekonomickým vývojem.
Inflace pádivá
Je to inflace v rozsahu desítek a stovek procent ročně. Tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen. Výrazně zhoršuje kvalitu ekonomických informací a je spojena se značnými ekonomickými důsledky. Peníze ztrácí kupní sílu, lidé se zbavují peněz, snaží se nakoupit cizí měnu, nemovitosti, zboží. Je chápána jako příznak nezdravého ekonomického vývoje a vyvolává tlak na změnu hospodářské politiky – tj. potlačení inflace.
Hyperinflace
Je to inflace tisíce a desetitisíce procent ročně. Při ní dochází k rychlému tempu znehodnocení peněz. Peníze neplní své funkce a přestávají fungovat jako všeobecný ekvivalent. Od peněžní směny se přechází ke směně naturální. Jednotlivé subjekty se snaží peníze ukládat do jiných statků, u kterých nedochází k rychlé ztrátě hodnoty.
Podle příčin rozlišujeme tyto typy inflace:
INFLACE TAŽENÁ POPTÁVKOU (poptávková inflace)
Je vyvolávána převisem agregátní poptávky nad agregátní nabídkou. Vzniká tedy nerovnováha nabídky s poptávkou, kdy vyšší poptávka vytváří inflační mezeru (skutečný HDP > potenciální HDP). Tato porucha se vyrovná buď reakcí nabídky, nebo, a to častěji, zvýšením cen = inflací.
Můžeme ji popsat jako stav, kdy domácnosti, firmy a vláda chtějí spotřebovávat větší HDP, něž jaký při stávajících cenách ekonomika vytváří. Není možné spotřebovávat něco, co nebylo vytvořeno, dochází k vzestupu cenové hladiny, která obnovuje rovnováhu mezi agregátní poptávkou a agregátní nabídkou.
Významným zdrojem inflace tažené poptávkou je přílišné zvyšování výdajů ze státního rozpočtu. Proto války, revoluce jsou provázeny vysokou mírou inflace.
INFLACE TLAČENÁ NÁKLADY ( nabídková inflace)
Vzniká tak, že ceny finálních statků a služeb jsou vytlačovány vzhůru růstem cen nákladů
(suroviny, materiál, energie, mzdy).
INFLACE SETRVAČNÁ
Inflace může pokračovat i určitou dobu poté, co její bezprostřední příčiny odeznělya v ekonomice nejsou žádné inflační tlaky. Tuto inflaci nazýváme setrvačná. Její vznik je spojen s existencí tzv. inflačních očekávání – firmy a domácnosti si postupně zvyknou na to, že běžná míra inflace v ekonomice přetrvává a při všech rozhodnutích o cenách, mzdách, úrokových sazbách – automaticky zohledňují očekávanou míru inflace.
Výsledek:
Firmy se snaží přizpůsobit vývoj cen statků a služeb míře inflace. Pracovníci a odbory se o totéž snaží při vyjednávání o mzdách.
Důsledky inflace:
Klesá hodnota vkladů a půjček ( ztrácejí věřitelé, získávají dlužníci).
Inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků ( cena nemovitostí i některých movitých věcí s inflací stoupá).
Inflace ovlivňuje mzdy a platy, fixní důchody ( důchody, stipendia).
Autor: Nikola Štechová
