Karel Čapek – rozbor díla Válka s mloky

1. Kniha Karla Čapka Válka s mloky byla poprvé vydána r. 1936. Četla jsem vydání z r. 1981 vydané nakladatelstvím Československý spisovatel.

2. Karel Čapek byl spisovatel tvořících během 20.stol, Válku s Mloky napsal ve 30. letech, jedná se tedy o období mezi světovými válkami a Karla Čapka proto řadíme do období české meziválečné literatury. Jedná se o období, kdy se do podvědomí společnosti dostával fašismus získávající si stále více přívrženců. Válka s mloky je jedním z děl reagujících na fašismus. Jeho díla se řadí do tzv. demokratického proudu české meziválečné literatury, tedy autory podporující demokracii (kromě K. Čapka také Josef Čapek, ferdinand Peroutka a Eduard Bass). Kromě demokratického proudu najdeme v české literatuře ještě socialistický proud podporující komunismus (Ivan Olbracht, Vladislav Vančura). Mezi další sci-fi romány Karla Čapka patří díla Krakatit nebo Továrna na absolutno. Kromě sci-fi románů psal K. Čapek i dramata (např. R.U.R.), pohádky (Dášenka čili život štěněte) či povídková díla (Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy). Dílo Karla Čapka je do značné míry ovlivněno také expresionismem (popírá rozumové poznávání světa, neguje vědu, je subjektivní) a pragmatismem (klade důraz na věcnost, nezaujatost, osobní zkušenost).

3. Jedná se o sci-fi román s antifašistickými prvky. Román je částečně psán formou novinových článků a odborných textů.

4. Příběh se odehrává před druhou světovou válkou. Začíná na ostrově Tana Masa v zátoce Devil May, ale v průběhu se odehrává na mnoho dalších místech světa (např. i v Čechách, ve Francii nebo v důležitých oceánech). Kniha je rozdělena na 3 díly. První část se jmenuje Andrias Scheuchzeri. je v ní er-formou popisováno objevení mloků lidmi a jejich postupné rozšíření do lidské společnosti. Kapitán Van Toch objeví mloky a poskytne jim nože na obranu proti žralokům výměnou za perly. Mloci začnou být vysazováni na dalších místech a využíváni jako levná pracovní síla. Průmyslník Bondy, který tento „business“ ve větším měřítku rozvíjí, na oplátku poskytuje mločí společnosti další předměty používané společností lidskou. Druhá část se jmenuje Po stupních civilizace. Navazuje na první část popisem dalšího vývoje mloků a jejich využitím lidskou společností. V druhé části knihy také najdeme novinové články sesbírané panem Povondrou, líčící historii a vývoj mloků. Třetí část popisuje postupně se rozvíjející konflikty lidí s mloky rozvinuté až po světovou válku. V samotném závěru, tedy úplně poslední kapitole třetí části knihy sám autor přemýšlí o tom, jak příběh skončí. Zda budou lidé zahubeni nebo se společnost mloků, stejně jako ta lidská, postupem času zničí sama.. Mloci jakožto smyšlené postavy jsou zasazeni do reálného meziválečného světa.

5. Kniha víceméně nemá hlavní postavu, ale zde je několik důležitých postav:
Kapitán Van Toch – objevitel mloků, figuruje v první knize příběhu, dále už osobně nefiguruje.
průmyslník Bondy – člověk financující rozšíření mloků coby levné pracovní síly, touží po zisku
pan Povondra – vrátný pana Bondyho – sesbíral novinové články v knize, pohlíží na situaci jako řadový občan. Jako jediný vystupuje ve všech třech knihách příběhu. Až příliš pozdě si začne uvědomovat, že problém rozšiřujících se mloků se týká i jeho.
Chief Salamandr – zástupce společnosti mloků vyjednávající s lidmi, vynucuje si stále více životního prostoru (přirovnání k Hitlerovi)
mloci – tvorové popisovaní jako zmanipulovaný dav tupě následující svého vůdce.

6. Část knihy je prezentována pomocí novinových výstřižků, což je poněkud netradiční způsob, který činí knihu zajímavější. Jde o odborné texty vztahující se k událostem, jichž se nějakým způsobem mloci účastní. viz např. s. 103) V knize tak autor používá i různé funkční styly (odborný, publicistický atd.). Mimo tyto články většinu textu tvoří popis, dialogů je v textu spíše méně. Jazyk je ve většině případů spisovný, autor využívá širokou slovní zásobu, v textu najdeme i anglická slova – zejména v dialozích (viz s. 25 „secret“) V dialozích se někdy objevují hovorové výrazy (viz např. s.4 „Ježišmarjá“). Text je psán často v dlouhých souvětích.

7. Čapek knihou narážel na rozpínavost 3. říše, varoval před nástupem nacismu (mloci jsou alegorií nacistů), narážel na narušení přírodního kolektivu a varoval před katastrofou, která vzniká nadměrnými zásahy člověka do přírody.

8. Úryvek pochází z úvodu knihy, kapitán Van Toch zde líčí objevení mloků svému příteli Bondymu. (viz s. 25)
„ Na jednom takovym ostrově. To já nemůžu jmenovat, chlapče. To je moc veliké secret, worth of millions.“ Kapitán van Toch si utřel kapesníkem čelo. „Tak sakra, kde je to pivo?“
„Hned přijde, kapitáne.“
„Ja. Tož dobrá. Abyste věděl, pane Bondy, to jsou moc mily a hodny zvířata, ty ještěrkove. Já je znám, chlapče.“ Kapitán plácl prudce do stolu. „A že by to byli čerti, to je lež. A damned lie, sir. To spíš vy jste čert a já jsem čert, já, Captain van Toch, pane. To mně možete věřit.“
G. H. Bondy se lekl. Delirium, řekl si. Kde je ten zatracený Povondra?
„Ono jich tam je několik tisíc, tech ještěrků, ale oni je moc žrali ty – sakra, ty, jak se jim tady říká, sharks.“
„Žraloci?“
„Ja, žraloci. Proto jsou ty ještěrkove tak vzácny, pane, a jenom na tom jednom místě, v tom zálivu, co já nemožu jmenovat.“

Ukázka je dialog, který je typičtější pro první část knihy, v dalších částech se již dialogy téměř nevyskytují. Najdeme zde hovorové výrazy („takovym“) i anglické výrazy („secret, wort of millions“), které autor v dialozích často užívá (na rozdíl od zbylého textu, který je psán spisovně).

9. Z roku 1958 pochází rozhlasová adaptace díla s Karlem Högerem, Janem Pivcem, Rudolfem Hrušínským, Františkem Filipovským a dalšími režírovaná Jiřím Horčičkou. Na podzim 2013 by měla mít premiéru filmová adaptace Války s mloky, která vzniká pod režií Tomáše Krejčího.

Autor: Monika Jirásková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *