Rozbor díla R.U.R (Rossums Univerzal Robots) Karla Čapka

  1. Drama bylo poprvé vydané r. 1920. Později byla vydána v mnoha dalších vydáních, např. v roce 2004 nakladatelstvím Artur s.r.o. 
  2. Karel Čapek je autorem30.let 20. století, který se svou tvorbou řadí k tzv. Demokratickému proudu. Kromě něj se k Demokratickému proudu hlásil např. i spisovatel Eduard Bass nebo  Karel Poláček. Karel Čapek psal v prvním období své tvorby společně s bratrem Josefem, v dalších čtyřech obdobích potom tvořil převážně samostatně. Drama R.U.R. vzniklo ve druhém období Čapkovy tvorby společně s díly Ze života hmyzu, Věc Makropolus, Krakaktit aj. Pro Čapkův život je dále důležitá novinářská tvorba (zejména redaktorská činnost pro Lidové noviny).
  3. Jedná se o vědeckofantastické drama s předehrou a třemi dějstvími.
  4. Kompozice textu je chronologická. Děj se odehrává na blíže nespecifikovaném ostrově. Skupina vědců tu po vzoru svých předchůdců vyrábí roboty ve firmě s názvem R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti). Roboti mají sloužit k práci a udělat vše za člověka, aby si lidé mohli jen a jen užívat. Postupně nahrazují veškerou lidskou sílu a jsou neustále zdokonalováni (např. je způsobeno, aby cítili bolest a neničili se tak sami). Situace ale ve druhém dějství přeroste až tak daleko, že se roboti rozhodnou ovládnout lidi a vládnout světu. To se jim podaří a pádem továrny na roboty ovládnou celý svět a všechny lidi, až na stavitele Alquista, z továrny zničí. To ale o několik let později způsobí, že roboti nejsou schopni se dále rozmnožovat – nikdo je neumí vytvořit. Ve třetím jednání se roboti snaží donutit Alquista, aby sestrojil další roboty, on to ovšem bez návodu nedokáže, marně se snaží zjistit postup pitvou robota Damona. U dvou robotů (Primuse a Heleny) objeví ale lidské vlastnosti a náznaky citů – vzniká mezi nimi pouto lásky a tím pádem i další generace robotů.
  5. Harry Domin – Centrální ředitel firmy R.U.R. Objevu robotů bezmezně věří a doufá, že roboti ulehčí lidem životy.
  6. Helena Gloryová – žena Harryho Domina, na začátku hry se seznamuje nejen s Harrym, ale i s jeho továrnou a jeho objevy. Objevům příliš nerozumí, přesto ji však na robotech chybí lidskost a jejich moc ji jak jednu z prvních začne děsit. Ve snaze zachránit lidi z továrny a hlavně sebe a svého muže při stoupající moci robotů spálí původní návody k jejich sestrojení. Tím je paradoxně odsoudí k smrti, jelikož je to jediná věc, za kterou by se mohli lidé pokusit vykoupit.
  7. Alquist – stavitel – jediný přežil pád lidské rasy, je pracovitý, a proto ho nechají roboti žít. Jeho velkou hodnotou je lidskost a práce, ke které utíká, když se mu něco nelíbí nebo má pocit, že je něco špatně. Nakonec ovšem ani on, navzdory nátlaku robotů, nedokáže bez návodu roboty vytvořit.
  8. Primus  – Zástupce z řad robotů. Mezi ním a Helenou se nakonec podaří vytvořit pouto lásky a tím se zachrání život na Zemi.
  9. Text je psán jako scénář divadelní hry, tedy v dialozích se scénickými poznámkami. Postavy mluví spisovně, výjimkou je postava Nány – Heleniny služky, která svým jazykem (i myšlenkami) zastupuje obyčejné prostší vrstvy. Mluví proto hovorovou češtinou. Drama je psané čtivě a relativně jednoduše.
  10.  Drama popisuje společnost, kterou zničily stroje (roboti), které sami lidi vytvořili. Autor tak chtěl pravděpodobně poukázat na to, jaké nebezpečí skrývá stále se rozvíjející technika, obává se, že přílišná modernizace společnosti přinese odklon od lásky a citů, které jsou pro existenci společnosti a pro hodnotný život velice důležité.
  11. Vybraná ukázka je rozhovorem mezi Helenou a její služkou Nánou. Pochází z úvodu hry (první dějství) a Helena s Nánou spolu rozmlouvají o existenci robotů. Nána, stejně jako v celé knize, je výhradně proti jejich existenci, zatím co Helena se snaží ospravedlňovat roboty (jakožto práci svého muže). Přesto si však svými argumenty není jistá a v průběhu hry se přesvědčuje, že existence robotů pro lidstvo dobrá není, naopak že roboti společnost zničí.

Helena

Ale Náno, že ti jich není líto!

Nána

Šak vy si je taky vošklivíte. Pročpak ste si mě přivezla sem? Pročpak žádný z nich nesmí na vás ani šáhnout?

Helena

Neošklivím, namouduši, Náno. Je mi jich tak líto!

Nána

Vošklivíte. Každej člověk si je musí vošklivět. Dyť i ten pes si je voškliví, ani sousto masa vod nich nechce; stáhne vocas a vyje, dyž cejtí ty nelidy, fuj.

Helena

Pes nemá rozum.

Nána

Je lepší než voni, Heleno. Von dobře ví, že je něco víc a že je vod Pánaboha. Dyť i ten kůň se plaší, dyž potká pohana. Dyť ani mladý to nemá, a i pes má mladý a každej má mladý…[1]

V ukázce najdeme mnoho nespisovných slov (v promluvách Nány – viz např. vošklivíte, každej…). Helena naopak mluví spisovně, což dokresluje názorový kontrast v dialogu.

 

V díle bylo poprvé použito slovo „robot“, které se později stalo mezinárodním slovem a používá se běžně dodnes (údajně ho vymyslel bratr Josef[2]). Obecnou návazností na Čapkovu tvorbu může být Společnost bratří Čapků. Hra je dodnes hraná a byla přeložena i do několika cizích jazyků. Na motivy dramatu napsal r. 1977 Zdeněk Blažek stejnojmennou operu.

Zdroje:

[1] ČAPEK, Karel. R.U.R.: Rossum’s Universal Robots : [kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích]. Vyd. 27., V nakl. Artur 2. Praha: Artur, 2008, 101 s. D (Artur). ISBN 978-80-87128-14-5.

[2] FIRT, Julius. Knihy a osudy: paměti jako pramen poznání osobnosti autora. Vyd. 1. v ČSFR. V Brně: Atlantis, 1991, 345 p. ISBN 80-710-8015-2.

POLÁŠKOVÁ, Taťána, Dagmar MILOTOVÁ a Zuzana DVOŘÁKOVÁ. Literatura: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006, 207 s. Maturita. ISBN 80-902-5716-X.

PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století: (pro výuku literatury na středních školách). 1. vyd. Sokolov: O.K.-Soft, 2003, 82 s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *