Rozvaha
Přehled o stavu majetku účetní jednotky v peněžním vyjádření.
Rozvaha dělí majetek ze dvou hledisek:
- z hlediska formy – tj. konkrétní podoby = aktiva
- z hlediska zdrojů krytí majetku, tj. z čeho byl pořízen = pasiva
Protože se jedná pouze o dvojí pohled na majetek, platí následující rovnice:
AKTIVA = PASIVA => Bilanční rovnováha
Rozeznáváme:
- rozvahu zahajovací – sestavuje se při založení podniku.
- rozvahu počáteční – sestavuje se k počátku účetního období.
- rozvahu konečnou – sestavuje se ke konci každého účetního období, ale také při ukončení činnosti podniku.
Den, ke kterému sestavujeme rozvahu, nazýváme rozvahovým dnem.
Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku a jeho zdroje v peněžním vyjádření.
Druhy rozvahy:
- řádná (k 31. 12.)
- mimořádná (mimořádná událost)
- mezitímní – účetní jednotka může sestavit závěrku v průběhu účetního období k jinému datu, než ke konci rozvahového dne. Používá se například při změně právní společnosti.
Formy rozvahy:
- účetní – rozvahu sestavujeme v upravené tabulce v níž na levé straně jsou aktiva a na pravé pasiva.
- finanční – aktiva a pasiva jsou uspořádána pod sebou.
V rozvahových položkách mohou nastat 4 základní typy změn:
- aktivum i pasivum se zvýší o stejnou částku A + ; P +
- aktivum i pasivum se sníží o stejnou částku A – ; P –
- změna v rámci aktiv A + ; A –
- změna v rámci pasiv P + ; P –
Struktura aktiv a pasiv:
Aktiva = majetek podniku:
1) stálá (dlouhodobý majetek)
Je dlouhodobého charakteru, v podniku slouží dobu delší než 1 rok, během používání si podržuje svou svou formu a používáním se opotřebovává.
Pořizovací cena je podle zákona u účetnictví dána účetní jednotkou nebo podle zákona o daních z přijmu je větší nebo rovno 40 000 nebo 60 000 Kč.
- Hmotný dlouhodobý majetek – pozemky a budovy označené jako nemovitosti bez ohledu na jejich pořizovací cenu. Jsou to movité věci, jejichž pořizovací cena je dána účetní jednotkou a doba použitelnosti je delší než 1 rok (stroje, dopravní prostředky, inventář).
- Nehmotný dlouhodobý majetek – je to majetek jehož pořizovací cena je dána účetní jednotkou a provozně technické funkce jsou delší než 1 rok. (patenty, licence, software)
- Finanční dlouhodobý majetek – představují dlouhodobě vázané prostředky do finančního účetnictví, tzv. do cenných papírů, které má podnik ve vlastnictví déle jak 1 rok. (cenné papíry, umělecká díla a sbírky)
2) oběžná (krátkodobý majetek)
Mění při hospodaření stále jejich formu a spotřebovává se najednou. Předpokládaná doba použití je menší než 1 rok.
- zásoby – materiál, nedokončené výrobky, polotovary, dokončené výrobky
- pohledávky – z obchodního styku (vůči odběratelům) / ostatní (vůči zaměstnancům, státu)
- peněžní prostředky – v pokladně / na účtu
- finanční krátkodobý majetek – cenné papíry, držené v podniku do 1 roku.
3) ostatní – přechodné účty aktiv
Pasiva = zdroje majetku podniku
1) vlastní zdroje
Udávají hodnotu majetku, která byla vložena do podnikání podnikateli nebo která byla vytvořena činností podnikatelského subjektu.
- Základní kapitál – jsou to počáteční peněžité i nepeněžité vklady do společnosti,
- kapitálové firmy a fondy vložené ze zisku – např. rezervní fond,
- hospodářský výsledek – zisk, ztráta.
2) cizí zdroje
Udávají výši majetku, kterou si opatřil podnikatelský subjekt od jiných osob, a která mu byla svěřena jen na určitou dobu.
- Bankovní úvěry
Krátkodobé – jsou splatné do 1 roku,
Střednědobé – jsou splatné do 4 let,
Dlouhodobé – jsou splatné za dobu delší než 4 roky.
Provozní – na zajištění provozních potřeb, např. nákup zásob.
Investiční – na zakoupení dlouhodobého majetku z poskytnutých úvěru.
- Závazky – představují dluhy, které se většinou vztahují k již uskutečněným hospodářským operacím a které budou hrazeny v příštích obdobích.
Závazky vůči dodavateli, závazky vůči zaměstnancům a institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, závazky vůči státu (finančnímu úřadu).
- Rezervy – představují zadržené částky na budoucí výdaje. Dělíme je na rezervy zákonné a ostatní.
3) ostatní zdroje – přechodné účty pasiv.
Náklady a výnosy ve finančním účetnictví
Náklady:
V penězích vyjádřené opotřebení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, spotřeba práce zaměstnanců, spotřeba cizích služeb souvisejících s uskutečněním podnikových výkonů apod.
Náklad se mění ve výdaj = úbytek peněžních prostředků bez ohledu na účel použití.
Výnosy:
Jsou to v penězích vyjádřené podnikové výkony (výrobky, apod.)
Výnos se mění v příjem = jakékoliv přírůstky peněz bez ohledu na to, s čím souvisí.
Výnosy – náklady = hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta)
Příjmy – výdaje = výkaz cash flow
Inventarizace:
Inventarizaci předepisuje zákon o účetnictví.
Inventarizace zahrnuje:
1) inventuru – tj. zjištění skutečného stavu majetku a závazků,
2) porovnání skutečného stavu se stavem účetním,
3) zaúčtování inventarizačních rozdílů.
Druhy inventur
- fyzická
Provádí se u majetku hmotné povahy ( materiál, zboží, pokladna, HDM) Skutečný stav se zjistí měřením, vážením, počítáním.
Údaje zjištěné fyzickou inventurou se zapisují do inventurního soupisu, kde je uveden majetek ve hmotných jednotkách i v Kč.
- § dokladová
Provádí se u majetku nehmotné povahy ( pohledávky, závazky) – porovnávají se doklady z našeho účetnictví s doklady od odběratelů, dodavatelů.
Druhy inventarizací
- § řádná
Periodická – provádí se v zásadě k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
Průběžná – provádí se postupně během účetního období.
- § mimořádná
Provádí se v mimořádných případech, např. při organizačních změnách, změně pracovníka, při krádeži.
Odpisy:
Odpisy vyjadřují fyzické a morální opotřebení DM za účetní období.
Úhrn odpisů za dobu užívání DM představují oprávky k DM.
Odpisy:
1) Účetní – upravuje je zákon o účetnictví. Stanoví se podle vnitřní směrnice účetní jednotky a mají odpovídat reálnému opotřebení.
2) Daňové – upravuje je zákon o dani z příjmu PO a FO. Vypočítávají se jednotně podle tohoto zákona. Tento zákon vymezuje, jak velké odpisy si podnik může zahrnout do nákladů, které snižují základ ke zdanění.
Časové rozlišení nákladů a výnosů:
V účetním období často dochází k nesouladu mezi vznikem nákladů a výdajů, výnosů a příjmů. Zjištění hospodářského výsledku vyžaduje, aby se do příslušného účetního období účtovaly ty položky, které s ním hospodářsky souvisí.
K odstranění časového nesouladu se používají účty účtové skupiny 381-385
Časové rozlišení nákladů a výnosů můžeme členit na:
- V užším smyslu
A to v případě, že se v rámci vymezeného účetního období nekryjí výdaje s náklady nebo příjmy s výnosy. Je třeba provést jejich časové rozlišení za pomoci účtů účtové skupiny 38 ( 381 – 385).
Na těchto účtech se evidují účetní případy, u nichž je znám:
a) účel vynaložené platby
b) přesná částka
c) účetní období, ke kterému se částka vztahuje
Uvedené tři podmínky musí být splněny současně.
- v širším smyslu
V tomto případě zpravidla nebudeme znát částku a období čerpání, ale známe účel použití.
Do časového rozlišení v širším pojetí zahrnujeme:
a) dohadné položky a to aktivní (388) i pasivní (389)
b) rezervy ( účtová skupina 45)
c) opravné položky ( účtová skupina 09,19,29,39).
Dohadné položky:
Částky, které nebyly inkasovány nebo uhrazeny v běžném účetním období a které nejsou zachycené na účtech pohledávek a závazků a pokud není přesně známa jejich výše a nemohly být předmětem časového rozlišení, účtujeme jako dohadné položky.