Základy účetnictví

Rozvaha

Přehled o stavu majetku účetní jednotky v peněžním vyjádření.

Rozvaha dělí majetek ze dvou hledisek:

  • z hlediska formy – tj. konkrétní podoby = aktiva
  • z hlediska zdrojů krytí majetku, tj. z čeho byl pořízen = pasiva

Protože se jedná pouze o dvojí pohled na majetek, platí následující rovnice:

 AKTIVA = PASIVA => Bilanční rovnováha

Rozeznáváme:

  • rozvahu zahajovací – sestavuje se při založení podniku.
  • rozvahu počáteční – sestavuje se k počátku účetního období.
  • rozvahu konečnou – sestavuje se ke konci každého účetního období, ale také při ukončení činnosti podniku.

Den, ke kterému sestavujeme rozvahu, nazýváme rozvahovým dnem.

Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku a jeho zdroje v peněžním vyjádření.

Druhy rozvahy:

  • řádná (k 31. 12.)
  • mimořádná (mimořádná událost)
  • mezitímní – účetní jednotka může sestavit závěrku v průběhu účetního období  k jinému datu, než ke konci rozvahového dne. Používá se například při změně právní společnosti.

Formy rozvahy:

  • účetní – rozvahu sestavujeme v upravené tabulce v níž na levé straně jsou aktiva a na     pravé pasiva.
  • finanční – aktiva a pasiva jsou uspořádána pod sebou.

V rozvahových položkách mohou nastat 4 základní typy změn:

  • aktivum i pasivum se zvýší o stejnou částku   A + ; P +
  • aktivum i pasivum se sníží o stejnou částku   A – ; P –
  • změna v rámci aktiv   A + ; A –
  • změna v rámci pasiv   P + ; P –

Struktura aktiv a pasiv:

Aktiva = majetek podniku:

1) stálá (dlouhodobý majetek)

Je dlouhodobého charakteru, v podniku slouží dobu delší než 1 rok, během používání si podržuje svou svou formu a používáním se opotřebovává.

Pořizovací cena je podle zákona u účetnictví dána účetní jednotkou nebo podle zákona o daních z přijmu je větší nebo rovno 40 000 nebo 60 000 Kč.

  • Hmotný dlouhodobý majetek – pozemky a budovy označené jako nemovitosti bez ohledu na jejich pořizovací cenu. Jsou to movité věci, jejichž pořizovací cena je dána účetní jednotkou a doba použitelnosti je delší než 1 rok (stroje, dopravní prostředky, inventář).
  • Nehmotný dlouhodobý majetek – je to majetek jehož pořizovací cena je dána účetní jednotkou a provozně technické funkce jsou delší než 1 rok. (patenty, licence, software)
  • Finanční dlouhodobý majetek – představují dlouhodobě vázané prostředky do finančního účetnictví, tzv. do cenných papírů, které má podnik ve vlastnictví déle jak 1 rok. (cenné papíry, umělecká díla a sbírky)

2) oběžná  (krátkodobý majetek)

Mění při hospodaření stále jejich formu a spotřebovává se najednou. Předpokládaná doba použití je menší než 1 rok.

  • zásoby – materiál, nedokončené výrobky, polotovary, dokončené výrobky
  • pohledávky – z obchodního styku (vůči odběratelům) / ostatní (vůči zaměstnancům, státu)
  • peněžní prostředky – v pokladně / na účtu
  • finanční krátkodobý majetek – cenné papíry, držené v podniku do 1 roku.

3) ostatní – přechodné účty aktiv

Pasiva = zdroje majetku podniku

1) vlastní zdroje

Udávají hodnotu majetku, která byla vložena do podnikání podnikateli nebo která byla vytvořena činností podnikatelského subjektu.

  • Základní kapitál – jsou to počáteční peněžité i nepeněžité vklady do společnosti,
  • kapitálové firmy a fondy vložené ze zisku – např. rezervní fond,
  • hospodářský výsledek – zisk, ztráta.

2) cizí zdroje

Udávají výši majetku, kterou si opatřil podnikatelský subjekt od jiných osob, a která mu byla svěřena jen na určitou dobu.

  • Bankovní úvěry

Krátkodobé – jsou splatné do 1 roku,

Střednědobé – jsou splatné do 4 let,

Dlouhodobé – jsou splatné za dobu delší než 4 roky.

 

Provozní – na zajištění provozních potřeb, např. nákup zásob.

Investiční – na zakoupení dlouhodobého majetku z poskytnutých úvěru.

  • Závazky – představují dluhy, které se většinou vztahují k již uskutečněným hospodářským operacím a které budou hrazeny v příštích obdobích.

Závazky vůči dodavateli, závazky vůči zaměstnancům a institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, závazky vůči státu (finančnímu úřadu).

  • Rezervy – představují zadržené částky na budoucí výdaje. Dělíme je na rezervy zákonné a ostatní.

3) ostatní zdroje – přechodné účty pasiv.

Náklady a výnosy ve finančním účetnictví

Náklady:

V penězích vyjádřené opotřebení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, spotřeba práce zaměstnanců, spotřeba cizích služeb souvisejících s uskutečněním podnikových výkonů apod.

Náklad se mění ve výdaj = úbytek peněžních prostředků bez ohledu na účel použití.

Výnosy:

Jsou to v penězích vyjádřené podnikové výkony (výrobky, apod.)

Výnos se mění v příjem = jakékoliv přírůstky peněz bez ohledu na to, s čím souvisí.

 

Výnosy – náklady = hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta)

Příjmy – výdaje = výkaz cash flow

Inventarizace:

Inventarizaci předepisuje zákon o účetnictví.

Inventarizace zahrnuje:

1) inventuru – tj. zjištění skutečného stavu majetku a závazků,

2) porovnání skutečného stavu se stavem účetním,

3) zaúčtování inventarizačních rozdílů.

 

Druhy inventur

  • fyzická

Provádí se u majetku hmotné povahy ( materiál, zboží, pokladna, HDM) Skutečný stav se zjistí měřením, vážením, počítáním.

Údaje zjištěné fyzickou inventurou se zapisují do inventurního soupisu, kde je uveden majetek ve hmotných jednotkách i v Kč.

  • § dokladová

Provádí se u majetku nehmotné povahy ( pohledávky, závazky) – porovnávají se doklady z našeho účetnictví s doklady od odběratelů, dodavatelů.

 

Druhy inventarizací

  • § řádná

Periodická – provádí se v zásadě k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Průběžná – provádí se postupně během účetního období.

  • § mimořádná

Provádí se v mimořádných případech, např. při organizačních změnách, změně pracovníka, při krádeži.

Odpisy:

Odpisy vyjadřují fyzické a morální opotřebení DM za účetní období.

Úhrn odpisů za dobu užívání DM představují oprávky k DM.

Odpisy:

1) Účetní – upravuje je zákon o účetnictví. Stanoví se podle vnitřní směrnice účetní jednotky a mají odpovídat reálnému opotřebení.

2) Daňové – upravuje je zákon o dani z příjmu PO a FO. Vypočítávají se jednotně podle tohoto zákona. Tento zákon vymezuje, jak velké odpisy si podnik může zahrnout do nákladů, které snižují základ ke zdanění.

Časové rozlišení nákladů a výnosů:

V účetním období často dochází k nesouladu mezi vznikem nákladů a výdajů, výnosů a příjmů. Zjištění hospodářského výsledku vyžaduje, aby se do příslušného účetního období účtovaly ty položky, které s ním hospodářsky souvisí.

K odstranění časového nesouladu se používají účty účtové skupiny 381-385

Časové rozlišení nákladů a výnosů můžeme členit na:

  • V užším smyslu

A to v případě, že se v rámci vymezeného účetního období nekryjí výdaje s náklady nebo příjmy s výnosy. Je třeba provést jejich časové rozlišení za pomoci účtů účtové skupiny 38 ( 381 – 385).

            Na těchto účtech se evidují účetní případy, u nichž je znám:

            a) účel vynaložené platby

            b) přesná částka

            c) účetní období, ke kterému se částka vztahuje

Uvedené tři podmínky musí být splněny současně.

 

  • v širším smyslu

V tomto případě zpravidla nebudeme znát částku a období čerpání, ale známe účel použití.

            Do časového rozlišení v širším pojetí zahrnujeme:

            a) dohadné položky a to aktivní (388) i pasivní (389)

            b) rezervy ( účtová skupina 45)

            c) opravné položky ( účtová skupina 09,19,29,39).

 

Dohadné položky:

Částky, které nebyly inkasovány nebo uhrazeny v běžném účetním období a které nejsou zachycené na účtech pohledávek a závazků a pokud není přesně známa jejich výše a nemohly být předmětem časového rozlišení, účtujeme jako dohadné položky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *