Životopis – Karel May

Karel Friedrich May se narodil 25. února 1842 jako syn tkalce Heinricha Augusta Maye a jeho ženy Christiny Wilheminy v Ernstthalu. Pocházel z chudé rodiny a měl mnoho sourozenců. Někteří se ovšem nedožili ani prvního roku života. Krátce po narození Karel oslepl. O něj a jeho sourozence se starala babička, která dětem údajně vyprávěla mnoho pohádek a příběhů, při nichž slepý May rozvíjel svou fantazii a nevědomky utvářel svůj spisovatelský talent. Když mu bylo 5 let, lékařům se podařilo vrátit mu zrak. Když potom začal navštěvovat školu, byl otcem hodně zatěžovaný – učil se hrát na klavír, housle a varhany, musel hodně číst, učil se latinu, francouzštinu a angličtinu, a tak prakticky přišel o volný čas na hry. Po dokončení školy ve svých čtrnácti letech začal studovat ve Wladenburgu učitelský seminář. Ve škole se mu ovšem nelíbilo, kritizoval školu, zanedbával výuku náboženství, kategoricky odmítal osnovy. Vyloučení se vyhnul jen díky přimluvení kněze z jeho rodného města. V září 1861 nakonec školu dokončil a nastoupil na své první místo jako pomocný učitel v Glauchau, odkud byl ovšem velice záhy propuštěn.  Nastoupil na školu v Altchemnitz. Ani tam se dlouho neudržel, navíc byl po krátké době odsouzen k šesti týdnům vězení za údajnou krádež hodinek svého spolubydlícího. Za několik dalších podvodů byl později odsouzen ke čtyřem letům nucených prací. V červnu 1865 se opět dostal do vězení, ale po třech letech byl za dobré chování propuštěn. Po návratu do svého rodného Ernstthalu zjistil, že babička, která ho vychovala, zemřela. To jeho osobnosti příliš nepřidalo, a tak se dále utápěl v podvodech a krádežích. Po dalším odsouzení na čtyři roky vězení je propuštěn v květnu 1874.

O něco pozitivnější byla jeho literární činnost. Už v době, kdy začínal učit, zasílala povídky do různých časopisů. Jeho talentu si všiml Heinrich Gotthold Münchmeyer a nabídl mu místo redaktora. Roku 1875 se May odstěhoval do Drážďan, kde byl pod policejním dohledem. U Münchmeyera se mu dařilo, zakládal nové časopisy, publikoval svůj první povídkový soubor „Ze zápisků světoběžníkových“. Koncem října 1876 dal May výpověď. Našel svou první velkou lásku Emmu Linu Pollmerovou, se kterou se r. 1880 oženil. Jejich manželství vydrželo 23 let, poté se rozvedli a May si vzal Kláru Plöhnovou.

Po odchodu od Münchmeyera psal May hlavně povídky. V říjnu 1877 se stal redaktorem týdeníku „Frohe Stunden“, kde vycházel po dílech jeho první román „Chyceni na jezeře“ (ten se později stal součástí románu Old Surehand). V tomto období byl May kvůli dalšímu prohřešku odsouzen na několik dnů domácího vězení.

Po svém propuštění se začal Karel May vydávat za postavu svého románu Old Shatterhanda. Byl focen v jeho kostýmech a v březnu 1899 odjel na patnácti měsíční cestu po Orientu. Tam zjistil, že pravda je mnohem horší, než jak si ji vykreslil ve svých příbězích. Toto poznání je patrné hlavně z románu „V říši stříbrného lva“, kde se z postavy Kary ben Nemsího stává úplně jiný člověk než v předchozích románech – dělá chyby, onemocní tyfem, stává se zranitelnějším a ztrácí svůj charakter „supermana“. V této době vzniká také další román „A mír na zemi!“.

Krátce před smrtí prodělal Karel May zápal plic. Zemřel 30. března 1912 na srdeční mrtvici. Odkaz jeho díla zná většina lidí pravděpodobně z postavy Vinnetoua, jehož příběhy byly později zfilmovány.

Autor: Monika Jirásková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *